AQShA QUNSYZDANǴANDA QARYZ QALAI QAITARYLADY?

Qaryz – eki tarap arasynda mal-múlikti ústemesiz qaıtarý shartymen jasalatyn kelisimshart («Raddý ál-mýhtar», 5/161). Búgingi tańda qarjylyq ınflıatsııaǵa baılanysty qaryzdy óteý ózekti máselelerdiń birine aınaldy. Ǵalymdar qaryz nysany ártúrli bolýyna qaraı onyń úkimin tómendegideı bólip qarastyrady. 

Birinshiden, eger qaryz altyn, kúmis nemese ólshenetin nárse bolsa, quny ózgerýine qaramastan uqsasyn qaıtarady. Buǵan barlyq ǵalymdar biraýyzdan kelisken («Rásaıl ımam ıbn bıdın»: 2/105. «Ál-mýhaz zab»: 2/81, «Ál-mýǵnı»: 4/244).

Ekinshiden, eger valıýta qoldanystan shyqqan bolsa, onda qaryzdy basqa valıýtamen nemese altyn, kúmispen alǵan kúniniń qunymen qaıtarady. «Mýrshıdý ál-haıran» atty kitapta: «Eger qoldanystaǵy fýlýs (al tyn, kúmisten tys metaldardan jasalǵan usaq aqshalar) nemese altyny, kúmisi az metaldan jasalǵan aqshalar qoldanystan shyqsa, qaryzdy alǵan kúngi qunymen qaıtarady», – delingen («Mýrshıdý ál-haıran ála mázhabı ımam Ábı Hanıfata án-Nýǵman»: 114-bet, 695 mádda).

Úshinshiden, valıýtanyń qunsyzdanýyna baılanysty qaryzdy qaıtarý. Buǵan baılanysty birneshe kózqaras bar:

1. Kópshilik ǵalymdardyń kózqarasy boıynsha, qaryz qaı valıýtamen berilse, ony arttyrmaı jáne kemitpeı sol valıýtamen qaıtarý kerek («Ál-maýsýatý ál-fıqhııa»: 21/138, Islam fıqhy akademııasynyń qararlary: №42 (4/5). Sondaı-aq qaryzdy berý barysynda basqa valıýtamen qaıtarýdy shart etý durys emes. Al qaryzdy qaıtaryp jatqanda basqa valıýtamen óteýge kelisse, sol kúngi valıýta qunymen óteýdiń oqasy joq (Islam fıqhy akademııasynyń qararlary: №75 (6/8).

2. Imam Ábý Iýsýftyń pikiri boıynsha, valıýta qunsyzdanǵan jaǵdaıda qaryzdy alǵan kúngi aqshanyń qunymen qaıtarady. Hanafı mázhabynda osy kózqaras negizge alynady («Raddý ál-mýhtar», 4/533-534. «ál-Bahrý ár-raıyq», 6/219. «Rásaıl ımam ıbn bıdın»: 2/95).

3. Málıkı mazhabynyń bir kózqarasynda aradaǵy aıyrmashylyq kóp bolsa, aqshanyń quny qaıtarylady. Al az bolsa, alǵan aqshanyń ózi qaıtarylady («Hashııatý Imam ár-Ráhýnı»: 2/119). Fıqh ǵalymdary kóp pen azdyń shegin «úshten biri» (sýlýs) degen ólshemmen eseptegen. Imam Ahmad: «Ǵalymdar úshten biri degen mólsherdi on jeti máselede qoldanǵan. Óıtkeni úshten bir kóptikti, odan azy azdyqty bildiredi», – degen («Ál-mýǵnı»: 4/233, «Sharhý ál-Kábır»: 4/261). Paıǵambarymyz (oǵan Allanyń salaýaty men sálemi bolsyn) Saǵd bın Ábı Ýaqqasqa (Alla oǵan razy bolsyn): «Úshten birin ósıet eteıin be?» degende, «Onyń ózi kóp», – degen (Buharı: №3936).

Valıýta qunsyzdanǵan jaǵdaıda aqshanyń quny úshten biri nemese odan da kóp bolyp, taraptardyń arasynda daý-damaı týyndasa, eki tarap ózara bir bitimge kelýi kerek. Óıtkeni qaryzdyń ózin qaıtarsa, qaryz alýshy, al qunyn qaıtarsa, qaryz berýshi zııan shegip qalady. Ózara bitimge kele almasa, qazıǵa shaǵymdanyp, ádil sheshimin alady. Hadıste: «Ózińe de, ózgege de zııan keltirýge bolmaıdy», – delingen (Ibn Májá: №1909).

Islam fıqhy akademııasynyń №115 (12/9) qararynda: «Taraptar qarjylyq ınflıatsııa kútiledi degen bol jammen saqtyq sharasy retinde kelisimshartta qaryzdy óteý barysynda altyn, kúmis nemese quny edáýir ózgeriske ushyramaıtyn aqsha ne zattyń qunymen qaıtarýǵa kelisedi», – delingen (Islam fıqhy akademııasynyń qararlary: №115 (9/12).

ÚKIM:

1. Qaryz altyn, kúmis nemese ólshenetin nárse bolsa, quny ózgerýine qaramastan ózin qaıtarady.

2. Qalypty ári aqsha az mólsherde qunsyzdanǵan jaǵdaıda qaryz qaı valıýtamen berilse, sol valıýtamen qaıtarylady.

3. Qarjylyq ınflıatsııa jaǵdaıynda qaryzdy berý jáne qaıtarý ýaqytyndaǵy aqshanyń quny úshten biri nemese odan da kóp bolsa, onda taraptar ózara bir bitimge keledi nemese qazıǵa júginip, sheshimin alady.

4. Inflıatsııa kútiletin jaǵdaıda eki tarap qaryzdy (altyn, kúmis, t.s.s.) baǵasy qatty ózgermeıtin zattyń qunymen qaıtarýǵa kelisken jón.

QMDB Ǵulamalar keńesi