Aýrýshań balalardy saýyqtyrý amaldary

01 qazan 2020 452 0
Оqý rejımi

Jıi jáne uzak aýyratyn balalar – pedıatrııa salasynyń mańyzdy medıtsınalyq-áleýmettik máseleleriniń biri.

Jıi ári uzaq aýyratyn balalar tobyna ómiriniń alǵashqy jylynda 4 jáne odan da kóp, 2 jáne 3 jasynda – 6 ret jáne odan da kóp, 4 jasynda – 5 ret jáne odan da kóp, 5 jáne 6 jasynda – 4 ret jáne odan kóp, 7 jasynda 3 ret jáne odan kóp ret jiti aýrýlarmen aýyrǵan jáne sozylmaly syrqattary asqynǵan sábıler jatady.

Bala aýrýlarynyń qurylymynda tynys alý aǵzalarynyń syrqattary basym. Jáne jıi ári uzaq aýyratyn balalar arasynda bular 80-85%. Sondyqtan atalǵan toptaǵy balalardy saýyqtyrý kezinde muryn-jutkynshaqtaǵy juqpa oshaqtaryn tazalaýǵa, respıratorlyk juqpalardyń aldyn alýǵa kóp kóńil bólinedi. Biz jıi jáne uzaq aýyratyn balalardy qalpyna keltirýge arnalǵan 3 kezeńnen turatyn tómendegideı sharalardy usynamyz:

Birinshi kezeń – syrqattyń jiti kórinisteri joıylǵanǵa deıin ýchaskelik dárigerdiń 3-5 kún ishinde em júrgizýi;

Ekinshi kezeń – qalpyna keltirý bóliminde 14-21 kún boıy emdeý;

Úshinshi kezeń – 1,5-3 aı boıy emdeý.

Eń tıimdi em mektepke deıingi balalar mekemesinde jeke saýyqtyrý jáne júıeli túrde otbasynda saýyqtyrýdy úılestirý bolyp tabylady.

Saýyqtyrý joldary:

Eń aldymen balanyń kún tártibin jáne tamaqtaný mázirin retteý kerek. Qalpyna keltirý tobyndaǵy sábılerdiń kúndizgi uıqy ýaqyty uzartylyp, balabaqshada bolý ýaqyty qysqartylady. Taǵamǵa qosymsha shyryndar men sút ónimderi (aıran, kilegeı, súzbe) engiziledi. Sondaı-aq taǵam S dárýmenimen baıytylady. Balalar bólmesiniń temperatýrasy 18°S-den aspaýy tıis.

Sylap-sıpaý jáne emdik jattyǵýlarmen birge shynyqtyrýǵa kóp kóńil bólinedi. Shynyqtyrý kezinde kontrastyly aıaq bulaýlary, qurǵaq jáne ylǵal oramalmen ysý, sý quıyný, tamaqty sýyq sýmen shaıý jıi qoldanylady. Shynyqtyrý sharalarynyń negizgi prıntsıpi – ony balanyń saý kezinde bastaý, shynyqtyrý áserin birtindep ulǵaıtý, olardy júıeli túrde jáne birinen keıin birin jasaý. Árıne, balanyń jasy, jeke erekshelikteri, onyń áseri de eskeriledi.

Qarapaıym jáne tıimdi shynyqtyrý sharasy -  temperatýra tártibin ózgertip otyrý. Iaǵnı bala uıyqtaǵan kezde terezeni ashyp, onyń bólmesindegi temperatýrany 15-16 gradýsqa tómendetedi. Al oıyn bólmesindegi temperatýrany jylytqyshtyń kómegimen 23-24 gradýsqa deıin jylytady. Osydan soń eki bólmede kezek-kezek jattyǵý jasatqyzady. Emsharanyń uzaktyǵy – 10-12 mınýt.

Saýyqtyrýdyń fızıoterapııalyq ádisteri: jalpy ýltrakúlgin sáýlelendirý, tamaqtyń týbýs-kvartsy, badamsha bezge ÝDZ. Kóptegen avtorlar qalpyna keltirý kýrsyna tamaqty dárilik ósimdik tunbalarymen shaıý, ottegi shóp kokteılderin qosady. Bul sharalar keshendi dárilik emmen tolyqtyrylsa, tıimdiligi arta túsedi.

 

G.K.Izgýttınova,
Pedıatrııa jáne bala hırýrgııasy

Pіkіrler Kіrý