Búkil deneńdi tozaq otynan qutqaratyn duǵa

10 qazan 2020 608 0
Оqý rejımi

Ánás ıbn Málıkten (r.a.) jetken hadıste Paıǵambarymyz (s.ǵ.s.): «Kimde-kim tańerteń uıqydan turǵanda osy duǵany oqysa, onyń sol kúni jasaǵan kishigirim kúnálary keshiriledi. Al, kimde-kim keshke oqysa, sol túni jasaǵan kishigirim kúnálary keshiriledi», − degen. Bul hadıste aıtylǵan «kúná» sóziniń belgili bir kúnáni meńzemeı, jalpylama túrde aıtylýy, atalmysh duǵany jıi oqý kerektigin bildiredi.

Osy duǵaǵa qatysty basqa bir rıýaıatta: «Kimde-kim bul duǵany tańǵy jáne keshki ýaqyttarda bir ret oqysa, Alla Taǵala onyń tániniń tórtten bir bóligin, eki ret oqysa, teń jartysyn, úsh márte oqysa, tórtten úsh bóligin jáne tórt márte oqysa, búkil denesin tozaq otynan azat etedi», − degeni aıtylǵan.

Allahýmmá ınnı asbahtý ýshhıdýká ýá ýshhıdý hamálátá ‘arshıká ýá máláá'ıkátáká ýá jamıı‘a halqıká bı'ánnáká ántá Allahýllázı lá ılááhá ıllá ántá ýá ánná Mýhammádán ‘abdýká ýá rasýýlýká. (4 ret)

Maǵynasy: Ýa, Alla Taǵalam! Rasynda, men Seniń – bir Ózińnen basqa táńir bolmaǵan jalǵyz Alla ekendigińe jáne Muhammedtiń (sallallahý aláıhı ýá sállám) qulyń ári elshiń ekendigine − Ózińdi, Arshyńdy[1] arqalaǵan perishtelerińdi, sondaı-aq, barlyq perishtelerińdi jáne kúlli jaratylysty kýá ete otyryp tań atyrdym.

" ‘ "  belgisi «aın» árpiniń dybystalýyn bildiredi.

«Paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.) tańǵy jáne keshki duǵalary» kitabynan

 


[1] Arshtyń sózdiktegi tildik maǵynasy «taq» degendi bildiredi. Al hadısterde Arshtyń eń úlken jaratylys ekendigi de bildirilgen. Barsha musylmanǵa Arshtyń bar ekendigine sený paryz, al onyń qandaı ekeni bir Allaǵa ǵana málim.

Sýnáný Ábý Dáýýd, Kıtábý ál-ádáb 4407 jáne 4416-hadıster

Pіkіrler Kіrý