ILIM ALÝ
Sharıǵatta ilim alýdyń úkimi tórt túrli bolady:
1. Ózine dál sol mezette bilýi paryz bolǵany ilimdi úırený – paryz. Mysaly, kúndelikti qulshylyqtarynyń úkimderin. Saýda jasaıtyn bolsa, haramǵa túspeıtin deńgeıde saýadadan sharıǵı ilimi bolý.
Úılense nekeniń negizgi úkimderin bilý t.b Osy sııaqty ilimderdi almaǵan adam kúnáhar bolady. Bul ilimge – ǵılmýl hál dep aıtylady. (Májmaǵ ál-Ánhýr 2/528, Ál-Hıdaıa 4/346, Raddýl Mýhtar 8/578, Týhfatýl Mýlýk 412)
2. Ǵılmýl hál deńgeıinen keıin ózge adamǵa hálal haramdy úıretý úshin ilim talap etý – mýstahab. Bul is – nápil qulshylyqtardan abzal.
Bir adam ekinshi bir adamǵa ilim úıretip, sol ilim arqyly Allaǵa qulshylyq jasasa nemese adasýlyqtan arylsa, álgi ilim úıretken adamǵa qııametke deıin saýap baryp turady. (Dýrrýl Mýhtar 1/26-27, Mınhatý ás-sýlýk 2/270)
3. Musylman adam odan ári kemeldený úshin ilim alýy – mýbah. Óıtkeni, ǵalymdar ilimdi bolýmen kemeledenedi. (Ál-Hıdaıa 255)
4. Adamdardyń kózinde ǵalym bolyp kóriný úshin nemese pasyqtarmen tartysý úshin ǵana ilim alý – haram. Sondaı-aq, baılardyń malyn jeý úshin ilim alý da haram.
Bundaı adamdar qııamette tozaqqa birinshi bolyp tastalyp, qorlyqtyń eń qattysyn kóredi. (Sharh ıbn Málak 122, ál-Hıdaıa 255, Týhfatýl Mýlýk 411)