Zámzám sýynyń ne qasıeti bar?

05 shіlde 2019 3669 0
Оqý rejımi

Zámzám – jer betindegi eń qasıetti sý. Onyń paıda bolǵanyna shamamen 5 myń jyl bolǵan. Zamanaýı zertteýler nátıjesi zámzámniń eń taza sý ekendigin anyqtaǵan. Ol sý bolǵanymen onyń ash adamdy toıdyratyn, naýqasqa shıpa bolatyn qasıeti taǵy bar. Bul jóninde Paıǵambarymyz (s.ǵ.s.): «Jer betindegi eń qasıetti sý – zámzám sýy. Ol ári as, ári shıpa»,[1] – degen. Buǵan qosa, zámzám – álemdegi eń kıeli jer Mekkeniń qoınaýynan shyqqan bulaq.

Zámzám Kaǵbadan shamamen 21m. jerde ornalasqan. Áýelde jerdiń betki qabatynda kórinip turatyn edi. Qajylyq etýshilerdiń sany kóbeıýine baılanysty taýaf jolyn keńeıtý qajettiligi týyndady. Al, zámzámdy tómengi qabatqa kóshirdi. Budan keıin bulaqty tolyǵymen jaýyp, zámzám sýy qubyr arqyly shúmekten shyǵardy.

Sahaba Jabır (r.a.): «Zámzám ishken nıetke baılanysty»[2], – degen hadıs rıýaıat etken. Sondyqtan, zámzámdi dúnıelik jáne aqyrettik tilekterdi aıtyp, duǵa jasap ishken durys.

Imam Shafıǵı (r.a.): «Zámzámdi úsh tilek aıtyp ishtim. Mergen bolaıyn dep, meniń atqan on jebemniń ony da nysanaǵa dóp tıedi. Áıtpese, onnan toǵyzy tıedi. Ilim surap ishtim, ilimdegi ornym ózderińe málim. Jánnat suradym, ol tilegim de qabyl bolady dep úmit etemin», – degen eken.

Al, Ibn Abbas (r.a.) zámzám ishkende: «Allam! Senen paıdaly ilim, mol rızyq-nesibe jáne barlyq dertten shıpa suraımyn»,[3] – dep duǵa etedi eken.

Zámzám – bitpes qaınar bulaq. Ony Jábireıil (ǵ.s.) qanatymen uryp ashqan[4]. Bul bulaqtan náreste Ismaıl (ǵ.s.) jáne anasy Hajar ishken. Paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.) júregin jýǵan sý da zámzám. Zámzám sýynyń myń bir qasıeti bar. Paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.) zámzám sýyn ishkeni, dáret alǵany jáne basyna quıǵany jaıly derek bar. Sonymen birge, mes ydystarǵa quıyp naýqas adamdarǵa ishkizgendigi de aıtylady[5].

 


[1] Ibn Hıbban.
[2] Ahmed, Ibn Mája, Baıhaqı.
[3] Daraqutnı.
[4] Buharı.
[5] Buharı.

Pіkіrler Kіrý