JOL EREJESIN BUZǴANDA QANDAI AIYPPUL SALYNADY?

10 jeltoqsan 2024 959 0
Оqý rejımi

Qazaqstanda jol júrý erejelerin buzǵany úshin taǵaıyndalatyn aıyppuldar jyl saıyn ózgerip otyrady, bul joldaǵy qaýipsizdikti qamtamasyz etý maqsatynda júzege asyrylady. 2024 jylǵa arnalǵan jol júrý erejesin buzǵany úshin aıyppuldar men sońǵy ózgeristerdi bile júrińiz.

Jol júrý erejelerin buzǵany úshin aıyppuldardyń tolyq tizimi:

Jyldamdyq rejımin buzý

Jyldamdyqty 10-20 km/saǵ arttyrý: 5 AEK nemese 18 460 teńge aıyppul salynady.

Jyldamdyqty 20-40 km/saǵ arttyrý: 10 AEK nemese 36 920 teńge aıyppul.

Jyldamdyqty 40 km/saǵ jáne odan joǵary arttyrý: 20 AEK nemese 73 840 teńge aıyppul.

Bir jyl ishinde erejeni qaıta buzý: 30 AEK nemese 110 760 teńge aıyppul.

Júrgizýshi kýáliginsiz kólik júrgizý

Júrgizýshi kýáligi joq adamnyń kólik júrgizýi: 20 AEK nemese 73 840 teńge aıyppul.

Kólik quralyn basqarý quqyǵynan aıyrylǵan adamnyń kólik júrgizýi: 50 AEK nemese 184 600 teńge aıyppul nemese 20 táýlikke deıin qamaýǵa alý.

Jol belgileri men baǵdarshamdy elemeý

Jol belgileri talaptaryn saqtamaý: 3 AEK nemese 11 076 teńge aıyppul.

Baǵdarshamnyń tyıym salynǵan sıgnalyna ótý: 10 AEK nemese 36 920 teńge aıyppul. Qaıtalanǵan jaǵdaıda – 15 AEK nemese 55 380 teńge aıyppul.

Turaq erejelerin buzý

Belgilenbegen jerde kólikti toqtatý nemese turaqqa qoıý: 5 AEK nemese 18 460 teńge aıyppul.

Trotýarda, gúlzarlarda, balalar jáne sport alańdarynda kólikti turaqqa qoıý: 10 AEK nemese 36 920 teńge aıyppul.

Aqyly turaq úshin tólem jasamaý: 3 AEK nemese 11 076 teńge aıyppul.

Belgilengen oryndarda toqtamaý nemese qıylys erejelerin buzý – 10 AEK.

Qaýipsizdik beldigin taqpaý

Qaýipsizdik beldigin taqpaı qozǵalý – 5 AEK.

Jaıaý júrginshiler jolyn kesip ótý erejelerin buzý

Jaıaý júrginshilerge jol bermeý nemese jol júrý bóligin kesip ótý erejelerin buzý – 10 AEK.

Jaıaý júrginshilerdiń jol qozǵalysy erejelerin saqtamaýy: 2 AEK nemese 7 384 teńge aıyppul. Qaıtalanǵan jaǵdaıda – 10 AEK nemese 36 920 teńge aıyppul.

Alkogoldi ishimdik iship kólik júrgizý

Alkogoldi iship kólik júrgizý – júrgizýshi kýáliginen aıyrý merzimimen qatar 15 AEK kóleminde aıyppul.

Qaıtadan alkogoldi ishimdik iship ustalý – júrgizýshi kýáliginen uzaq merzimge aıyrý nemese ákimshilik qamaýǵa alý.

Uıaly telefondy rýlde otyryp paıdalaný

Jolda uıaly telefondy qoldaný – 5 AEK.

Kólik quralynyń tehnıkalyq jaǵdaıy

Kóliktiń tehnıkalyq talaptarǵa sáıkes kelmeýi nemese tıisti tehnıkalyq tekserýden ótpeýi – 10 AEK.

Qujattardy ózimen alyp júrmeý

Júrgizýshi kýáligin, tehnıkalyq qujattardy nemese saqtandyrý polısin ózimen alyp júrmeý – 5 AEK.

Joldyń qarsy betine shyǵý

Qarsy jolaqqa shyǵý jáne basyp ozý erejelerin buzý – 15 AEK.

Balalardy arnaıy kresloǵa otyrǵyzbaý

12 jasqa deıingi balalardy arnaıy oryndyqsyz kólikke otyrǵyzý – 5 AEK.

Jol júrý erejelerindegi 2024 jylǵy ózgerister:

2024 jyldan bastap Qazaqstanda jol qozǵalysy qaýipsizdigin kúsheıtý jáne jol-kólik oqıǵalarynyń sanyn azaıtý maqsatynda birneshe mańyzdy ózgerister engizildi. Eń basty ózgeristerge mynalar jatady:

Elektromobılderge qatysty jańa erejeler

Elektromobıl uǵymynyń engizilýi: Jol qozǵalysy erejelerine Elektromobıl túsinigi qosyldy. Bul Elektr qozǵaltqyshymen jabdyqtalǵan, Energııany akkýmýlıatorlardan nemese otyn Elementterinen alatyn jáne tek syrtqy Elektr Energııasy kózinen zarıadtalatyn avtokólik quraly retinde anyqtalady.

Elektromobılderdi qoıý jáne zarıadtaý: Elektr zarıadtaý stantsııalarymen jabdyqtalǵan oryndarda Elektromobılderdi zarıadtaýsyz qoıýǵa tyıym salyndy. Sonymen qatar, turǵyn úı aýmaǵynda qozǵaltqyshy jumys istep turǵan avtokólikti qoıýǵa tyıym salynady, bul Elektromobılderge qatysty emes.

Joldaǵy beınebaqylaýdy kúsheıtý

Naqty ýaqyttaǵy beınebaqylaý kameralarynyń sanyn arttyrý, jańa kameralar jyldamdyqty asyrý, jolaq aýystyrý jáne qaýipti manevrlerdi tirkeý múmkindigimen jabdyqtaldy.

Júrgizýshi kýáligin berý talaptaryn qatańdatý

Júrgizýshilerge arnalǵan teorııalyq jáne praktıkalyq emtıhandardy jańartý jáne talaptardy kúsheıtý josparlandy. Bul júrgizýshilerdiń bilimin arttyryp, jolda qaýipsizdikti qamtamasyz etýge baǵyttalǵan.

Ekologııalyq talaptardy qatańdatý

Ekologııalyq standarttarǵa sáıkes kelmeıtin kólik quraldaryna aıyppuldar mólsherin arttyrý. Endi tehnıkalyq tekserýden ótken kezde Ekologııaǵa zııandy shyǵaryndylardy azaıtý talaptary qatań baqylaýǵa alynady.

Elektrondyq aıyppul tóleýdi jeńildetý

Aıyppuldy onlaın tóleýge jáne aıyppuldar týraly aqparatty uıaly qosymsha arqyly jyldam alýǵa bolatyn júıe iske qosyldy.

Jaıaý júrginshilerdiń qaýipsizdigin arttyrý

Jaıaý júrginshiler jolynda qosymsha jaryq jáne kóriný qondyrǵylaryn ornatý arqyly jaıaý júrginshilerdiń qaýipsizdigine kóńil bólindi.

Jol qozǵalysy mádenıetin arttyrý

Jol qozǵalysyna qatysýshylardy oqytý jáne jol mádenıetin qalyptastyrý maqsatynda arnaıy baǵdarlamalar men kampanııalar ótkizilýde.

2024 jyly engizilgen bul ózgerister joldaǵy tártipti kúsheıtip, barlyq qatysýshylarǵa qaýipsizdik pen jaılylyqty qamtamasyz etýge baǵyttalǵan. Qazaqstanda jol júrý erejelerin saqtaý — árbir júrgizýshi men jaıaý júrginshiniń basty mindeti, ári qoǵamdyq qaýipsizdik kepili.

Aıyppuldy 50% jeńildikpen tóleý múmkindigi

Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly hattama toltyrylǵan kúnnen bastap 7 kún ishinde aıyppuldyń 50%-yn tóleý arqyly tolyq tólemnen bosatylýǵa bolady. Bul jeńildik quqyq buzýshylyqty moıyndaý jáne usynylǵan dáleldemelerge shaǵym jasamaý sharttarymen beriledi. 

Aıyppuldardy tekserý jáne tóleý

Aıyppuldardyń bar-joǵyn tekserý jáne tóleý úshin "Elektrondyq úkimet" portalyn paıdalanýǵa bolady. 

Aıyppulǵa shaǵymdaný

Eger aıyppul qate salynǵan dep esepteseńiz, Qamqor.gov.kz portaly arqyly onlaın shaǵymdanýǵa bolady.

 

Pіkіrler Kіrý