Jeńil bosaný úshin qandaı aıat oqýǵa bolady?

26 qazan 2018 270745 0
Оqý rejımi

Assalamý aleıkým! Jeńil bosaný úshin qandaı aıat oqýǵa bolady? Paıǵambarymyz (s.ǵ.s.) jáne sahabalar osyndaı jaǵdaıda keńes bergen nemese oqyǵan duǵalar bar ma?


Ответ

Ýa aleıkým assalam!

Rasynda, qýanysh pen qaıǵyda, keńshilik pen qysyl-taıań jaǵdaıda adam balasy Jaratqan Iesine jalbarynyp duǵa etýi qajet. Nuǵman bın Bashır (r.a.): «Men Alla elshisiniń (s.ǵ.s.): «Duǵa – qulshylyq», - dep aıtqanyn sosyn: «Senderdiń Rabbyń: Menen surańdar, jaýap beremin. Aqıqatynda, Maǵan qulshylyq etýden ózderin joǵary sanaǵandar, jaqynda qor bolǵan kúıde tozaqqa kiredi[1]» aıatyn oqyǵanyn estidim[2]», - deıdi. Mine, aıaǵy aýyr áıel de bosaný jeńil ótý úshin nemese tolǵaq qysqanda duǵa-tilek jasaǵany quba-qup. Al, endi duǵany áıeldiń ózi nemese janyndaǵy adamnyń da oqýyna bolady. Paıǵambarymyz (s.ǵ.s.) qyzy Fatımanyń (r.a.) aı-kúni jaqyndap bosanar shaǵynda Úmmý Sáláma men Zaınab bınt Jahshqa (r.a.) baryp, aıatýl-kýrsıdi, sonymen qatar myna duǵany: «Inná rabbákýmýllahýl lázıı haláqas sámáýátı ýálárda fıı sıttátı áııámın sýmmá stáýá alál arshı ıýǵshııl láılán náhárá ıátlýbýhý hásıısáý ýáshshámsá ýálqamárá ýánnýjýýmá mýsáhharátın bıámrıh. Álá láhýl halqý ýálámr. Tábárákallahý Rabbýl alámıın» (maǵynasy: Aqıqatynda, senderdiń Rabbyń – Alla. Ol aspandardy jáne jerdi alty kúnde jaratqan, keıin Arshyǵa ıstıýa etti. Ol túnmen, ony jyldam túrde ókshelep qalmaıtyn kúndizdi jabady. Kún, aı jáne juldyzdar Onyń ámirine baǵynyshty. Bilińder, jaratý men ámir etý – Onyń bıliginde. Álemderdiń Rabbysy Alla – asa Berekeli[3]) jáne «qos qul» súresin oqýdy tapsyrǵan eken[4].

Sonymen birge, tómendegi aıattardy oqýǵa bolady:

1. Baqara súresinen: «Lá ıýkállıfýllahý náfsán ıllá ýýsahá. Láhá má kásábát ýáaláıhá má ktásábát. Rabbáná lá týáhızná ın násııná áý áhtaná Rabbáná ýálá táhmıl aláıná ısrán kámá hámáltáhý alál lázııná mın qablıná. Rabbáná ýálá týhámmılná má lá taqatá láná bıhı. Ýáfý anná ýáǵfır láná ýárhámná. Ántá máýláná fánsýrná alál qaýmıl káfırıın[5]»;

2. Raǵd súresinen: «Allahý ıálámý má táhmılý kýllý ýnsá ýámá táǵııdýl árhámý ýámá tázdádý. Ýákýllý sháıın ındáhý bımıqdár[6]»;

3. Fatyr súresinen: «Ýallahý haláqakým mın týrábın sýmmá mın nýtfátın sýmmá jáalákým ázýájá. Ýámá táhmılý mıý ýnsá ýálá tádaý ıllá bıılmıh. Ýámá ıýammárý mım mýammárıý ýálá ıýnqasý mın ýmýrıhı ıllá fıı kıtáb. Inná zálıká alallahı ıásıır[7]»;

4. Nahyl súresinen: «Ýallahý áhrájákým mın býtýýnı ýmmáhátıkým lá tálámýýná sháıáý ýájáalá lákýmýs sáma ýálábsará ýáláfıdátá. Láallákým táshkýrýýn[8]».

Myna duǵalardy da oqýǵa keńes beremiz:

1. «Allahýmma ásálýká hýsnál-hýlýq, ýá háýnál-tolq. Iá Holıqaln-nafsı mınán nafsı, ıá Mýlısan-nafsı mınán nafsı, ıá mýhrıjan nafsı mınán nafsı, hallısnı»;

2. «Allahýmmá ıá mýsahhılásh-shadıd, ýá ıá mýlaınál hadıd, ýá ıá mýnjızal-ýaǵıd, ıá mán hýá kýllá ıaýmın fı ámrın jadıd, ahrıjnı mın halqı doıqı ılá áýsaǵıt tarıq, bıká adfaǵý má lá atyq, ýá lá haýlá ýá lá qýýatá ıllá bılláh»;

3. «Allahýmmá lá sáhlá ıllá má jaǵaltáhý sáhlán ýá ántá ın shıtá jaǵaltál hýzná sáhlán[9]»;

4. «Iá Haııý ıá Qoııým bı rahmatıká astaǵısý[10]».


[1] Ǵafır súresi, 60-aıat
[2] Tırmızı
[3] Aǵraf súresi, 54-aıat
[4] Ibn Sınnı
[5] Baqara súresi, 286-aıat
[6] Raǵd súresi, 8-aıat
[7] Fatyr súresi, 11-aıat
[8] Nahyl súresi, 78-aıat
[9] Ibn Hıbban
[10] Nasaı, Hakım, Baıhaqı

Tegter: tolǵaq duǵa
Pіkіrler Kіrý