Úıińizdi órtten saqtaıtyn duǵa

05 qarasha 2018 394 0
Оqý rejımi

Paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.) zamanynda sahaba Ábý Dárdaǵa (r.a.) bir kisi kelip: «Áı, Ábý Dárda! Úıiń órtenip ketti», – deıdi. Sonda Ábý Dárda (r.a.) esh saspastan: «Joq, úıim órtenbedi. Olaı bolýy múmkin emes», – deıdi. Arada biraz ýaqyt ótken soń basqa bir adam kelip oǵan: «Negizinde, alapat órttiń shyqqany ras. Biraq seniń úıińe jetkende qalaı ekeni túsiniksiz, ózdiginen sónip qaldy», – deıdi.

Sonda Ábý Dárda (r.a.) oǵan: «Rasynda, Rabbymnyń úıimdi órtep jiberýi múmkin emes edi», – deıdi jaıbaraqat. Muny estigender: «Áı, Ábý Dárda! Bizdiń tańdanysymyzda shek joq. Sen bir jaǵynan «úıimniń órtenip ketýi múmkin emes» deısiń hám «men bilemin, Rabbym úıimdi órtemeıdi» deısiń», – dep tańyrqady. Sonda Ábý Dárda (r.a.): «Men birde Paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.): Kimde-kim myna duǵalardy tańerteń oqysa, keshke deıin  eshbir bálege ushyramaıdy. Al, kim keshke oqysa, tań atqansha eshbir jamandyqqa urynbaıdy, – dep aıtqanyn estidim», − degen[1].

Oqylýy:

Rabbı Allahý táýákkáltý ‘alá-Allahı lá ılááhá ıllá hýá ‘aláıhı táýákkáltý ýá hýá Rabbýl-‘arshıl-‘azyıım.

Lá ılááhá ıllallahýl-‘alıýl-‘azyıım, má sháá'á Allahý kááná ýá máá lám ıáshá' lám ıákýn a‘lámý ánna-Allaha ‘alá kýllı sháı'ın Qadıırýn ýá ánna-Allaha qad ahaata bı kýllı sháı'ın ‘ılmá.

Allahýmmá ántá Rabbı lá ılááhá ıllá ántá ‘aláıká táýákkáltý ýá ántá Rabbýl-‘arshıl‘azyıım, má sháá'á Allahý kááná ýá má lám ıáshá' lám ıákýn, lá haýlá ýá lá qýýátá ıllá bılláhıl-‘alııl-‘azyıım.

Allahýmmá ınnı á‘ýýzý bıká mın shárrı náfsıı ýá mın shárrı kýllı dáábbátın ántá ááhızýn bınaasyıatıhá ınná Rabbı ‘alá sıraatyım mýstaqıım[2].

Maǵynasy:

Rabbym − Alla. Allaǵa táýekel ettim. Odan basqa táńir joq. Bir Allaǵa táýekel ettim. Ol –  uly Arshynyń Rabbysy.

Asqaq hám uly Alladan basqa táńir joq. Alla ne qalasa, sol boldy jáne neni qalamasa, sol bolǵan emes. Rasynda, Allanyń ne nársege bolsa da qudiretiniń jetetinin, sondaı-aq, Onyń sheksiz ilimimen barlyq nárseni tolyq qamtyǵanyn bilemin.

Ýa, Alla Taǵalam! Sen – meniń Rabbymsyń. Senen basqa táńir joq. Bir Ózińe táýekel ettim. Sen – uly Arshynyń Rabbysysyń.

Alla Taǵala ne qalasa, sol boldy jáne neni qalamasa, sol bolǵan emes. Bar kúsh te, qýat ta asqaq hám uly Allaǵa ǵana tán (ıaǵnı, Allanyń qoldaýynsyz bizde kúnáǵa qarsy turatyn kúsh te, qulshylyq jasaıtyn qýat ta joqtyń qasy).

Ýa, Alla Taǵalam, nápsimniń azǵyrýynan jáne tizgini qolyńda bolǵan barlyq tirshilik ıeleriniń kesirinen bir Óziń saqtaı gór! «Kúmánsiz, Rabbym túp-túzý jolda (ıaǵnı ádildiktiń, týralyqtyń qorǵany ári týrashyldardyń qoldaýshysy)».

 


[1] ár-Rafı’ı, át-Tádýın fı ahbárı qazýıın 4-tom, 54-bet; Mýsnádý ál-Harıs, 2-tom, 953-bet
[2] «Hud» súresi, 56-aıat

Pіkіrler Kіrý